Akvaponie je zajímavý způsob filtrace vody a pěstování rostlin

Právě se nacházíte: Home / akvaristika / 



CO JE TO AKVAPONIE?

Akvaponie je integrovaný systém produkce potravin, který spojuje chov ryb a pěstování rostlin bez půdy.
Slovo akvaponie se skládá ze dvou hlavních složek tohoto systému – akvakultury a hydroponie.
Jedná se o symbiotické soužití ryb, rostlin a prospěšných bakterií, které rozkládají odpadní látky vylučované rybami a zpřístupňují v nich obsažené živiny rostlinám.
Z technického hlediska se jedná o recirkulační systém intenzivního chovu ryb v umělých nádržích a přečerpávání vody do hydroponické části, ve které rostliny odeberou část živin pro svůj růst, voda se biologicky i mechanicky pročistí a putuje zpět do rybí nádrže. Oproti běžnému chovu ryb se znečištěná voda nevypouští do prostředí, ale neustále cirkuluje v systému. Jedná se tak o velice ekologický způsob chovu ryb.
Z biologického pohledu jde o téměř uzavřený ekosystém, který funguje na principech podobných například s rybničním ekosystémem.
V zemích, jako jsou Spojené státy americké nebo Austrálie, dnes už existují farmy pro komerční využití akvaponického pěstování, které tímto způsobem dodávají čerstvou zeleninu a rybí maso na místní trh, a to celoročně.
Tento systém je rozšířen v mnoha zemích po celém světě. Nejvíce pak ve Spojených státech a Austrálii. V Evropě vznikají teprve první projekty. Může se jednat o malé nadšenecké pokusy, které nemusí končit vždy úspěchem. Nejčastěji však v zahraničí narazíme na funkční zahradní systémy, které dokážou stabilně produkovat zeleninu i ryby pro malou rodinu a doplňovat tak částečně potřebu čerstvých potravin. Posledním typem akvaponických systémů jsou střední a velké komerční systémy, které produkují zeleninu i rybí maso na prodej či do restaurací ve svém okolí. Mezi malými, středními a velkými systémy je několik rozdílů, všechny systémy ale mají jedno společné, totiž jsou to biologické procesy, které umožňují dlouhodobé fungování systému při nízkých vkladech živin, energie a lidské práce.

 

VÝHODY AKVAPONICKÉHO SYSTÉMU OPROTI BĚŽNÉMU PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN V PŮDĚ

  • O více než 90 % menší spotřeba vody.
  • Až 10× vyšší produkce na jednotku plochy.
  • Je možné dosáhnout úplné absence umělých hnojiv.
  • Ekologický provoz (nezatěžuje životní prostředí znečištěnou vodou z akvakultury) Američtí pěstitelé uvádějí snížení potřebné práce až o polovinu (absence plevele, okopávání, zavlažování, naopak vyšší produkce rostlin a ryb na jednotku plochy a času).
  • Nižší výskyt škůdců, zvláště těch, kteří jsou vázáni na půdu.
  • Použitelný do všech klimatických oblastí. Systém je velice adaptabilní.
  • Vysoce modulární charakter systému.
  • Systém je vhodný pro celoroční pěstování, nebo do oblastí, kde je nedostatek vody či vhodné půdy.
  • Systém nejlépe funguje v řízeném prostředí skleníků, kde je možné pěstovat celý rok bez ohledu na klimatické podmínky.

NEVÝHODY:

  • Potřeba elektrické energie a nutnost záložního zdroje pro vodní pumpu a vzduchování.
  • Stavba a úspěšný provoz akvaponie vyžaduje určité know-how.
  • V některých případech je potřeba doplňovat některé živiny (především draslík, železo, vápník) pro zdárný růst rostlin. Kvalita výživy rostlin je závislá na kvalitě rybího krmiva.
  • Vytápěný skleník pro zimní období ve studených klimatických podmínkách.

 

MIKROORGANISMY, TŘETÍ A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ SLOŽKA

Celý systém integrovaného chovu ryb a pěstování rostlin by nefungoval bez práce velkého množství mikroorganismů, jako jsou bakterie a různí prvoci, kteří rozkládají odpadní látky z metabolismu ryb a zpřístupňují je rostlinám.
V akvaponii je třeba zmínit dva nejdůležitější procesy, které jsou těmito organismy zprostředkovány.
Prvním je tzv. nitrifikace. Jedná se o biologický proces přeměny amoniaku (NH4+), který vylučují ryby žábrami, a jeho oxidaci na dusitan (NO2-) a následně na dusičnan (NO3-).
Amoniak i dusitan je pro ryby v relativně malých koncentracích toxický, zatímco dusičnan je ideální hnojivo pro rostliny a ryby dokážou tolerovat jeho relativně vysoké koncentrace.
Nitrifikace nejlépe probíhá ve tmě a při dostatku kyslíku.
Zároveň jsou nitrifikační bakterie náchylné na rychlé změny pH a v nestabilním systému nepracují řádně.
Pokud se z nějakého důvodu objeví v systému nedostatek kyslíku, tento proces se otočí a tzv. denitrifikací začne vznikat plynný dusík (N2), který ze systému uniká do okolí.
Druhým důležitým procesem je mineralizace.
Tento proces, na kterém se podílí široká škála mikroorganizmů, přeměňuje pevné exkrementy na jednoduché sloučeniny, které jsou ve vodě rozpustné a slouží také jako hnojivo pro rostliny.
I tento proces vyžaduje dostatek kyslíku a v případě jeho nedostatku se změní ve fermentaci, která je v akvaponickém systému nežádoucí, protože dokáže měnit chemické vlastnosti vody.
Pro dobré fungování těchto mikrobiálních procesů je tedy třeba v systému zajistit dostatek povrchu pro bakteriální kolonizaci, dostatek kyslíku a stabilní pH, teplotu i přísun odpadních látek.

 

Vložte komentář